Název

Zimní výlet Třeštík 2020

Popis

V lednu jsme se vydali do Beskyd na zimní čtyřdenní výlet. Již tradičně nám přechodným útočištěm byla chata Třeštík s ideální polohou jak pro lyžování, tak pro zimní turistiku. Na místo jsme dorazili ve čtvrtek večer. Ubytovali jsme se, snědli večeři, řekli jsme si nejnutnější informace a pak už jsme zalehli, abychom si odpočinuli a nabrali síly na další den.

V pátek ráno nás přivítal slunečný den ideální jak na den na svahu, tak i na pořádnou procházku a bobovačku. Po 9. hodině jsme se začali rojit před chatou a rozebírat si vybavení. Každý nakonec zdárně našel své vybavení a vyrazili jsme ke svahu. První jízda byla zkušební, každý musel sjet kus kopce, abychom se mohli rozřadit do výkonnostních skupin. Po rozřazení už jsme všichni jezdili ve skupinkách. Byly ideální podmínky a svah jsme měli skoro pro sebe. Kolem 12 hodiny se ozval hlad a my se sešli dole pod kopcem a vydali se na oběd do chaty. Odpoledne jsme šli zase jezdit až do 16 hodin. Kdo však sněhu neměl ještě dost, mohl přezout lyžáky a jít si zabobovat.
Nelyžaři vyrazili již před devátou podél sjezdovky, a pak lesem po žluté značce až na kopec, kde jsme počkali, až vlek vyveze první lyžaře. Poté jsme vyrazili tradičně na rozhlednu Čarták. Ta nám poskytla útočiště před zimou během svačiny, a jelikož nám počasí přálo, tak i krásné výhledy do okolí. Z rozhledny jsme pokračovali ke skoro zamrzlému pramenu Vsetínské Bečvy a od něj už zpět na chatu. Po cestě nám příjemně vyhládlo, a tak většina talířů po obědě zela prázdnotou. Sluníčko se ani po obědě neschovalo a vesele koukalo, jak nám to pěkně jezdí z kopce na všem, co bylo po ruce. Sáně, boby, lopaty, igelity i matrace v pytlích. To vše svištělo neúnavně z kopce až do svačiny. Po svačině ti nejvytrvalejší vyrazili opět bobovat tentokrát i s lyžaři. A kdo už měl pro dnešek zimy dost, tak si krátil čas v chatě u deskových her. Po večeři jsme se sešli u společného programu z dílny vedoucích.

I když bylo v sobotu o něco chladněji než v pátek, tak jsme den zase celý strávili na svahu a jezdili jednu jízdu za druhou.
Kdo nešel na svah, vyrazil dopoledne na výlet. V plánu byla procházka z Bumbálky do Bílé zasněženou krajinou. Sluníčko krásně svítilo, ale ve stínu zima pěkně tahala za uši. Po svačině jsme byli ztuhlí mrazem, a tak jsme přidali do kroku, abychom se zahřáli. Během cesty jsme koukli na sirný pramen a na zvířátka v oboře Bílá. A přesně ve dvanáct, jak bylo domluveno, jsme došli k autobusu a hurá na oběd. Po obědě i po svačině se opět frčelo z kopce na čemkoli, a v nejrůznějších pozicích. Po náročném dni jsme si pak užili v chatě zaslouženou relaxaci a regeneraci. Prvně jsme se ohřívali v sauně a následně chladili ve sněhu, což byla pořádná výzva, a nakonec se šli vykoupat do vířivky. Večer jsme pak strávili všichni společně a koukli se na film.

Ani v neděli jsme si nechtěli nechat ujít pro nás vzácný sníh, tak jsme se vydali ještě naposledy provětrat zimní výbavu a sjet si párkrát kopec. Pak už jsme rychle dobalili zbytek věcí, najedli se, nacpali všechny a všechno do autobusu a vydali se zase zpátky domů.

Text: Verča Vymazalová a Petr Tesař
Foto: Tomáš Franěk

Nastavení